Slovo bit vzniklo z anglického
binary digit, tj. dvojková číslice.
Každý bit tedy může mít hodnotu 0 nebo 1. Osm bitů tvoří
bajt
(angl. byte). Několik bajtů
(nejčastěji čtyři nebo osm) vytváří
slovo
(angl. word).
Paměť počítače je složena z elementárních paměťových buněk,
z nichž každá může být ve dvou stavech. Jeden stav reprezentuje
nulu a druhý jedničku. Paměťové buňky jsou sdruženy po osmi.
Této osmici říkáme bajt. Termín bajt tedy používáme ve dvou
významech: osmibitová hodnota a místo v paměti, do něhož můžeme
osmibitovou hodnotu uložit. Obdobně používáme termín slovo také
pro označení několika (nejčastěji čtyř nebo osmi) bajtů paměti.
Abychom mohli s obsahem paměti pracovat, má každá položka paměti
(položkou bývá bajt nebo slovo) přidělenu jednoznačnou číselnou
hodnotu, které říkáme adresa.
Pomocí adresy vybíráme položku,
kterou chceme číst nebo do které chceme zapisovat.
Větší jednotkou než bajt je kilobajt (KB), megabajt (MB),
gigabajt (GB) a terabajt (TB). Jeden kilobajt je 210
bajtů, jeden megabajt 220 bajtů, jeden
gigabajt 230 bajtů a jeden terabajt 240 bajtů.
Úloha 1
Doplňte věty.
Otázky a odpovědi
Student:
Mistře, z fyziky jsem zvyklý na to, že předpona kilo
znamená tisíc. Např. jeden kilogram je tisíc gramů,
jeden kilometr tisíc metrů. Proč není kilobajt tisíc bajtů?
Java guru:
To souvisí s dvojkovou soustavou. Číslo 1024 bylo zvoleno
z toho důvodu, že je to mocnina dvojky. Obdobně je to
u předpon mega, giga a tera. Někdy se používá 1k ve významu
„přibližně tisíc“. Např. 64 KB = 65536 B se značí 65 kB.